Balatkův mlýn – živé kulturní dědictví
Náš starý mlýn, Balatkův mlýn, má kořeny sahající do 16. století a pět století nepohnutě prošel válkami, revolucemi, migracemi a technologickými změnami. Je živou připomínkou bohaté historie regionu a po staletí hrál klíčovou roli v místní ekonomice.
Raná historie
Náš starý vodní mlýn měl v průběhu let mnoho jmen, ale tím, které se ujalo v lidovém podání a historických knihách, je Balatkův mlýn, kde název pochází od rodiny Balatků, která mlýn vlastnila a provozovala po většinu 19. století. Jeden ze synů, Jan Balatka, se zapojil do povstání proti Rakousku-Uhersku v roce 1848 a po jeho potlačení se rozhodl uprchnout do Ameriky, kde později založil hudební školu a stal se známým skladatelem a dirigentem.
Historie mlýna však začala dlouho předtím. První zmínka v historických pramenech je z roku 1545 a předpokládá se, že výstavba mlýna proběhla kolem roku 1530. Po staletí byl mlýn neustále přestavován a rozšiřován. Během povodní v Litovli roku 1997 byl zničen městský archiv, kde se nacházela téměř veškerá dokumentace o mlýně, a proto je dnes už téměř nemožné přesně zjistit, jak se mlýn postupně vyvíjel.
Moderní historie
Mlýn byl v provozu na mletí mouky a později sloužil jako pila až do roku 1951, kdy byla zastavena jeho funkce v souvislosti s převzetím moci komunisty v Československu. Bylo například rozhodnuto, že náhon z řeky Třebůvky bude zasypán a přehrada odstraněna. Důvodem byla snaha zmenšit problémy s povodněmi v celém povodí. Mlýn byl v té době ve vlastnictví rodiny Valášků - nicméně ti nesměli mlýn využívat k provozu. Mlýn rychle chátral, také protože ho brzy začalo využívat místní JZD, které v obývacím pokoji chovalo například husy... Ten, kdo se zdá být zachráncem budov před úplným zchátráním, byl vysoký vojenský důstojník Havala, který mlýn koupil v roce 1978 a nechal provést řadu oprav, především výměnu střechy. Podle pověstí Havala využíval vojenské vrtulníky k zvedání střešních trámů a stavebních materiálů při výměně střechy hlavní budovy. Generál na mlýně bydlel pouze příležitostně, ale stihl provést několik nezbytných oprav a také sem byla přivedena elektřina.
Současnost
Nyní jsme my, Helena a Nils, převzali mlýn a chceme tento fantastický kulturní odkaz spravovat a rozvíjet. Máme kořeny v Česku a Švédsku a téměř náhodou jsme se ocitli právě na tomto místě. Ale od první chvíle jsme si uvědomili, jaký životní prostor zde lze vytvořit pro nás a pro naše děti. Zvýšit kvalitu života životem uprostřed přírody. Chceme také předávat historii tohoto místa a udržovat ji živou pro další generace. Určitě máme ještě kus cesty před sebou, než vše dokončíme, ale samotná cesta je cílem.
Věříme, že pobyt v našem glampingu pro vás bude příjemným zážitkem v tomto malém ráji a zároveň pro nás cennou podporou na naší cestě.
Kulturní dědictví v okolí
Údolí Třebůvky, kde se nachází Old Mill Glamp, bylo od nepaměti důležitou tepnou pro obchod mezi Olomoucí a Prahou (přes Pardubice a Hradec Králové). Býval to boj o každý kopec v okolí a každý velmocenský kníže chtěl ovládat údolí, nejlépe postavením mohutného hradu na vrcholu některého z těchto kopců. Jedním z těch, kteří se zdáli být nejúspěšnější, byl Búz, který v 13. století založil hrad Bouzov (viz další sekce, kde toto mistrovské dílo mluví samo za sebe). Hrady a zříceniny hradů jsou velkou součástí kulturně-historického prostředí v okolí, ale také malebné horské vesničky, křížové cesty a zejména mlýny, které lze v okolí spatřit.
Hrad Bouzov
Hrad Bouzov je starý hrad z 13. století, který je jedním z nejznámějších v celém Česku. To, co je na tomto hradě zvláštní, není jen tato mohutná stavba a panorama, které se kolem něj rozprostírá, ale především skutečnost, že byl na počátku 20. století kompletně zrekonstruován (ve středověkém stylu) a je tedy v lepším stavu než mnoho jiných hradů a zámků. Arcivévoda Eugen Ferdinand z Rakouska byl velmistrem německého rytířského řádu, který hrad po dlouhou dobu vlastnil, měl mimořádně dobré oko pro tuto krásnou oblast a pro lidi, kteří zde žili (dokonce se naučil česky!) a proto nechal hrad kompletně zrekonstruovat z vlastních prostředků (což, soudě podle rozsahu projektu, nemohla být malá suma). Toto mistrovské dílo si nesmíte nechat ujít.
Průvodcovské prohlídky v češtině několikrát denně – česky nemluvící dostanou text v libovolném jazyce.
Autem: 9 min (cca 6 km)
Na kole: 25 min (cca 5 km)
Pěšky: 90 min (5 km)
Loštice
Loštice jsou malé útulné městečko v okolí, kde zažijete skutečné Česko. Nejvíce je známé svým speciálním sýrem Tvarůžky (sýr z tvarohu), který má vlastní muzeum a po mnoho let byl dodáván na habsburský dvůr. Zde si můžete dát tradiční české jídlo, ideálně s přídavkem Tvarůžků, v tradičním českém restauračním prostředí v restauraci U Coufalů nebo posedět v útulné kavárně U Lišky Bystroušky. Nachází se zde také například hezká synagoga, kterou můžete navštívit.
Autem: 10 min (cca 10 km)
Na kole: 35 min
Pěšky: 3,5 hod (11 km)
Cimburk
Pokud půjdete podél Třebůvky proti proudu, tj. směrem na západ, skrze malebné údolí se postupně dostanete na „Malou Hanou", dlouhé úzké nížiny, která se táhne severojižním směrem a je sevřena mezi Zábřežskou vrchovinu a Svitavskou pahorkatinu. Stará zřícenina hradu Cimburk leží vysoko na strmé skále a jako jestřáb dohlíží na nížinu. Zřícenina není velmi frekventovaná a tak ji pravděpodobně budete mít zcela pro sebe. Při vykopávkách v 30. letech zde byl nalezen stříbrný poklad s více než 2500 stříbrnými mincemi. Podle pověsti každou noc bdí nad zříceninou bílá paní. Je to sice kus cesty, ale vede zde super, označená turistická trasa přímo z Old Mill Glamp na Cimburk. Trasa vede přes kopce a nabízí dechberoucí výhledy na údolí Třebůvky. Navíc projdete kolem magické malé horské vesničky Nová Roveň, kde máte pocit, jako byste cestovali časem o sto let zpět.
Autem: 14 min (13 km)
Na kole: 50 min (13 km)
Pěšky: 3,5 hod (11 km)
Javoříčko
Nedaleko Javoříčských jeskyní leží malá vesnice Javoříčko, která je kromě jeskyní známá jedním z temnějších okamžiků české historie. Ve vesnici se během druhé světové války ukrývali partyzáni o kterých se německá okupační moc dověděla. Tři dny před koncem války vtrhli do vesnice, vypálili několik domů a 38 mužů různého věku popravili. Na památku zemřelých byl za komunistické éry postaven majestátní památník, který očima moderního člověka svědčí o turbulentní historii země.
Autem: 17 min (14 km)
Na kole: 40 min (9,5 km)
Pěšky: 2,5 hod (8,5 km)
Valáškův Grunt
Kousek od Glampingu, co by kamenem dohodil, se nachází restaurace a hotel Valáškův Grunt. Budova byla původně malým zámkem, který patřil Bouzovu, ale v 19. století ji rodina Valášků odkoupila. Není jasné (ale je to pravděpodobné), zda se jedná o stejnou rodinu Valášků, která vlastnila náš mlýn na počátku 20. století. Za komunistické éry fungoval malý zámek jako „vzdělávací centrum" a na počátku 21. století se stal hotelem a restaurací. Restaurace nabízí tradiční české jídlo, pivo a velmi hezký vnitřní dvorek, kde za pěkného počasí můžete posedět.
Autem: 2 min (1 km)
Na kole: 4 min (1 km)
Pěšky: 20 min (1,5 km)
Zámek Moravská Třebová
Řeka Třebůvka dostala svůj název podle města Moravská Třebová, kde pramení, a zde se nachází zajímavý renesanční zámek, který stojí za návštěvu. Moravská Třebová je typické české malé město s několika hezkými starými budovami a malebným náměstím. V zámeckém parku jsou hezké dráhy pro bruslení a pokud máte sílu na malou hodinovou túru, doporučujeme rozhlednu Pastýřka, která nabízí okouzlující výhled na okolí.
Autem: 21 min (20 km)
Na kole: 75 min (20 km)
Kulturní dědictví v regionu
Region má dlouhou a bohatou historii. Nachazí se zde mnoho malých a útulných měst. Velká úrodná zemědělská nížina Haná a menší, ale také úrodná nížina Malá Haná pouhých 13 km na západ od glampingu učinily region historicky žádanou oblastí. Stejně jako v jiných částech Česka formovalo vývoj regionu etnické a náboženské napětí, především se sousedními zeměmi Rakouskem a Německem. Již na počátku 15. století bojovali katolíci, s těžkým vlivem Svaté říše římské, na jedné straně s reformátorem Janem Husem a jeho stoupenci na straně druhé. Během třicetileté války, o dvě století později, byl region těžce zasažen válkou mezi katolíky a protestanty, a právě v této fázi začala rakouská okupace, která pokračovala až do první světové války. Poměrně velká část regionu, zejména jeho severní části, byla považována za součást Sudet, tj. území, která před druhou světovou válkou mělo velký podíl německy mluvící obyvatelstvo. Německý vliv a především skutečnost, že mnoho německy mluvících bylo po druhé světové válce vysídleno, zanechalo svou stopu na regionu jak co do architektury a kultury, tak demografie. Pro nás je dnes téměř nepochopitelné, že až do konce války existovaly vesnice, které ležely méně než jeden kilometr od sebe, kde jedna byla téměř zcela „německá" a druhá zcela „česká". Ukázkovým příkladem jsou města Mohelnice a Loštice, která leží 2,5 km od sebe. Mohelnice bylo zcela „německé" město a Loštice zcela „české". Tato města vnímáte jako zásadně odlišná, přestože je Mohelnice dnes také zcela „česká". Region měl také významnou populaci židovského původu, která byla během nacistické okupace těžce zasažena. Dnes zde stále žije živá a aktivní židovská menšina, ale je zřejmé, stejně jako v jiných částech Česka, jakým traumatem byla druhá světová válka pro českou společnost.
Níže následuje seznam některých zajímavých míst, která stojí za návštěvu.
Litovel
Litovel je malé útulné městečko s kořeny sahajícími do 13. století. Je nejvíce známé svým pivovarem se stejným názvem. Okolo starého centra města vede stará hradba a na náměstí se nachází radniční věž, ze které je okouzlující výhled na okolní nížinu. Někdy je Litovel nazývána „Benátkami Hané", protože celé město je plné různých kanálů a říčních ramen, kterými se řeka Morava proplétá kolem a skrz město. V roce 1997 byla Litovel těžce zasažena jednou z nejhorších povodní za stovky let. Zajímavostí je, že legendární vzpěrač, zápasník a obecně podivuhodná osobnost Gustav Frištenský žil a působil mnoho let v Litovli a zanechal ve městě kultovní stopu. Pro milovníky historie - během třicetileté války byla Litovel také předmětem brutálního ničení švédskou armádou pod vedením generála Lennarta Torstensona. Na památku toho se u západního vjezdu do starého města nachází kamenný památník.
Autem: 25 min (23 km)
Na kole: 80 min (20 km)
Olomouc
Olomouc je nejbližší větší město s více než 100 000 obyvateli v samotném městě a téměř půl milionem v celém metropolitním regionu. Je také hlavním městem kraje se stejným názvem (Olomoucký kraj) a samozřejmě je na seznamu světového dědictví UNESCO. Město je pravou perlou s dlouhou a bohatou historií, především spojenou s církví. Město je trochu jako Praha v miniatuře, ale obvykle není zaplaveno turisty. Nicméně Švédové, Němci, Římané, Rusové, Rakušané a mnoho dalších během historie Olomouc napadli kvůli jejímu strategickému umístění uprostřed nížiny, která se táhne od Dunaje na jihu až po Polsko na severu, aniž by procházela nějakými významnými horskými masivy. Tato starobylá obchodní cesta se nazývá „moravská brána" a byla vždy žádaná geopoliticky chamtivými mocnostmi. Město má také od 16. století univerzitu a je zde tedy mladistvě vibrující kulturní život.
Autem: 35 min (40 km)
Hrad Boskovice
Hrad Boskovice leží velkolepě vysoko na skále s výhledem na město Boskovice pod ním. Boskovice znamená přibližně „místo, kde se chodí bosky" a podle pověsti ho založil chudý lovec Velen, který pomohl moravskému knížeti z Brna, když se ztratil v lese. Chudý a bosý muž byl hojně odměněn a postavil hrad, ale ve své chůzi na boso pokračoval.
Hrad není daleko od Moravského krasu.
Autem: 40 min (35 km)
Na kole: 180 min (35 km)
Hrad Brníčko
Nedaleko malého útulného města Zábřehu na Morávě, které samo o sobě stojí za návštěvu, se nachází poměrně malá, ale velmi krásně situovaná zřícenina hradu, která se jmenuje Hrad Brníčko. Předpokládá se, že hrad byl zničen již v 16. století Maďary, pouze 200 let po jeho vystavění.
Autem: 34 min (31 km)
Na kole: 120 min (34 km)
Hrad Sovinec
Hrad Sovinec je opravdu impozantní a zcela pohádkově umístěný středověký hrad. Sovinec znamená „úkryt sov" a při jeho návštěvě velmi rychle pochopíte proč. Hrad byl během Třicetileté války nejprve obsazen Dány v roce 1626 a o něco později, roku 1643, Švédy, kteří jej využívali jako místní velitelství. Je téměř neuvěřitelné, že někdo vůbec mohl takový hrad dobýt. Švédové však využili probíhající stavební práce, díky kterým byla část zdi slabší, a nočním překvapivým útokem prolomili zeď pomocí artérie a následně zaútočili šturmoví vojáci.
Pokud chcete kombinovat návštěvu hradu s nějakým zážitkem z přírody, Rešovské vodopády se nacházejí jen 9 km daleko a dojdete k nim pěšky krásnou přírodou.
Med bil: 47 min (45 km)
Dlouhé stráně
Přesně uprostřed horského masivu Jeseníky byl na konci 70. let realizován mimořádný projekt. Rozhodlo se odříznout vrchol hory, postavit tam přehradu, čerpací stanici a nádrž v dolní části údolí pro ukládání hydroelektrické energie. Výsledkem jsou Dlouhé stráně, hydroelektrická čerpací stanice, která je v provozu dodnes. Dvě turbíny o výkonu 325 MW lze využít k čerpání vody na horu v době, kdy je v síti přebytek elektřiny, a při nedostatku elektřiny se voda uvolní zpět dolů a v těchto stejných turbínách se generuje elektřina. 511metrový spád mezi horní a dolní přehradou zajišťuje v potrubí silný tlak.
Autem se až k horní nádrži nedostanete, ale jezdí zde autobusové spoje. Je to také skvělé místo na výlet pěšky nebo na kole. Výhled je fantastický!
Autem: 63 min (61 km)
Karlova Studánka
V horském masivu Jeseníky se nachází malá útulná lázeňská obec Karlova Studánka, která je nejen fantastickým kulturním dědictvím, ale zároveň ideálním místem pro relaxaci, turistiku nebo cyklistiku v horách a obecně pro užívání si života. Nejvyšší vrchol v Jeseníkách, Praděd (1491 m n. m.), je vzdálen pouze 2,5 hodiny pěšky (9 km).
Autem: 82 min (73 km)